Nebezpečné látky

Různé nebezpečné chemické látky nás obklopují jak v domácnosti, tak i v běžném životě mimo domov.

Nebezpečné chemické látky se používají např. v chemickém průmyslu, farmaceutickém průmyslu, při výrobě umělých hmot a vláken, při výrobě umělých hnojiv a prostředků na ochranu rostlin, v chladírenských zařízeních, ve vodárnách apod.

Chemické havárie nejsou častým druhem mimořádných událostí. Pokud ale nastanou, ohrožení zdraví a života osob, které se v blízkosti nacházejí, je značné. Při havárii může podle charakteru nebezpečné látky dojít k úniku do vzduchu, vody či půdy, k požáru nebo výbuchu.

Nebezpečné chemické látky v domácnosti

Ve většině běžných domácností lze nalézt mnoho výrobků, které mohou být nebezpečné a způsobit vážné poškození zdraví.

V domácnosti se nejčastěji vyskytují:

  • barvy, laky, tmely, rozpouštědla, ředidla a lepidla,
  • čisticí prostředky pro úklid a nádobí,
  • kosmetické a hygienické produkty,
  • herbicidy, pesticidy, insekticidy, rodenticidy,
  • látky pro ochranu rostlin a zvířat,
  • bazénová chemie.

Většinou jde o různé tekutiny, prášky, granule či spreje, které se mohou velmi snadno dostat do těla ústy, sliznicí očí, nosem i kůží.

Nejčastější nebezpečné chemické látky v domácnosti

  • V domácnosti – např. Savo,
  • využívá se k dezinfekci, jako bělidlo, k čištění odpadů, na úpravu vody v bazénech atd.,
  • žíravina nebezpečná pro životní prostředí,
  • roztoky ve vyšších koncentracích leptají kůži a poškozují oči.
  • V domácnosti – např. Domestos,
  • přísada čističů WC,
  • žíravá látka, která může způsobit vážné poleptání.
  • V domácnosti – např. Krtek,
  • využívá se jako čistič sifonů a součást čisticích prostředků pro WC, kanalizaci apod.,
  • velmi silná žíravina a zdraví škodlivá látka.
  • V domácnosti – ocet (4% až 8% roztok),
  • po vniknutí do oka může způsobit jeho trvalé poškození.
  • V domácnosti – antiseptikum a dezinfekce (3%ní roztok),
  • ve vyšších koncentracích žíravý, i slabé roztoky však mohou podráždit oči, sliznice nebo kůži.

Další nebezpečnou skupinou jsou látky hořlavé jako např. ethanol, aceton, toluen, benzín, barvy, laky, ředidla a dále propan-butan, který je hojně využíván jako palivo do grilů, teplometů atd.

Bezpečností zásady při nakládání s chemickými přípravky v domácnosti

  • Přípravky uchovávejte podle pokynů uvedených na jejich obalu, zpravidla tak, aby byly chráněny před teplem a vlhkem,
  • přípravky skladujte mimo dosah dětí a zvířat,
  • přípravky skladujte v původním balení a s těsně uzavřeným původním uzávěrem,
  • neskladujte chemické přípravky na jednom místě společně s potravinami,
  • dodržujte návody k použití, řiďte se pokyny pro bezpečné zacházení uvedenými na balení,
  • používejte předepsané ochranné pomůcky,
  • při a po úklidu či jiné činnosti za použití domácí chemie vždy větrejte,
  • zbytky domácí chemie nikdy nevylévejte do odpadu,
  • použité obaly likvidujte podle návodu výrobce.

Klasifikace a značení nebezpečných chemických látek – jaké informace najdete na obalu

Chemické látky, jejich směsi nebo přípravky obsahující tyto látky je možné roztřídit podle toho, s jakými riziky jsou spojeny. Existuje celá řada skupin, do kterých lze látku zařazovat, přičemž jedna látka může být zařazena i ve více skupinách.

Tyto skupiny jsou označovány různými způsoby např. standardními větami, pokyny k zacházení a výstražnými symboly.

Výrobci a dodavatelé chemikálií mají povinnost zjistit, zda je jimi poskytovaná chemická látka nebezpečná a v případě její nebezpečnosti ji řádně zabalit, označit štítkem a poskytnout uživateli dostatečné informace např. pomocí bezpečnostního listu.

Přeprava nebezpečných látek

Závažné případy havárií nebezpečných látek představují dopravní nehody při přepravě těchto látek. Taková událost je nebezpečná tím, že se nedá předvídat místo havárie, druh uniklé nebezpečné látky ani rizika.

Každé vozidlo, které převáží nebezpečnou látku, musí být vepředu a vzadu řádně označenou oranžovou reflexní tabulkou. Tabulka je obdélník 40×30 cm oranžové barvy, černě orámovaný a podélně rozdělený. V dolní polovině tabulky je uvedeno identifikační číslo látky (UN-kód), v horní polovině číslo nebezpečnosti (Kemlerův kód).

Je-li cisternou přepravováno několik nebezpečných látek, je vozidlo vepředu a vzadu označeno čistou oranžovou tabulkou stejných rozměrů a na bocích cisterny je každá komora označena samostatnou tabulkou s Kemlerovým kódem a UN kódem.

Kemlerův kód se používá pro označení nebezpečnosti látky. Je to dvoumístná až třímístná kombinace čísel, která je v některých případech doplněna znakem „X“. V případě větší intenzity nebezpečnosti se mohou číslice také zdvojovat nebo i ztrojovat.

2 – uvolňování plynů pod tlakem nebo chemickou reakcí
3 – vznětlivost par kapalin a plynů
4 – hořlavost tuhých látek
5 – oxidační účinky (podporuje hoření)
6 – jedovatost (toxicita)
7 – radioaktivita
8 – žíravost
9 – nebezpečí samovolné prudké reakce
X – látka nesmí přijít do styku s vodou
0 – pokud stačí k vyjádření nebezpečí jedna číslice, tak za ní na druhém místě bude dodatkovou číslicí nula

První číslice vyjadřuje hlavní nebezpečí, druhá, popřípadě třetí, vyjadřuje nebezpečí vedlejší.

Identifikační číslo látky (UN-kód) je čtyřmístný číselný kód, který je přiřazen jednotlivým látkám, jejichž přeprava podléhá předpisům ADR (silniční přeprava) a RID (železniční přeprava). Tento kód látku jednoznačně identifikuje.

Příklady:

Vedle výstražného označení oranžovou tabulkou se při přepravě používají ještě další výstražné značky, které názorně ukazují na možné účinky látky. Nebezpečí látky lze přitom lehce rozeznat na základě zobrazeného symbolu.

Příklady:

Vlastnosti některých nebezpečných chemických látek

  • Bezbarvá kapalina nebo plyn se štiplavým dráždivým zápachem,
  • při úniku plynu se tvoří velké množství studené mlhy, která je těžší než vzduch.
  • Velmi nebezpečná látka!
Více zde
  • Za normálních podmínek je chlor žlutozelený nehořlavý, jedovatý plyn, ostře štiplavého zápachu,
  • při úniku plynu se tvoří velké množství studené mlhy a jedovaté směsi, 
  • plyn je nedýchatelný a jedovatý, silně dráždí ke kašli již v malém množství.
  • Ve zkapalněném stavu je chlor světlá bezbarvá kapalina, způsobující omrzliny při styku s kůží,
  • vodný roztok chloru působí silně žíravě na pokožku, což může mít na za následek zarudnutí.
  • Velmi nebezpečná látka!
Více zde
  • Za normálních podmínek je chlorovodík bezbarvý, velmi agresivní a korozivní plyn,
  • plyn je lehčí než vzduch a vyznačuje se štiplavým zápachem, navíc je dobře rozpustný ve vodě,
  • vodný roztok chlorovodíku je kyselina chlorovodíková,
  • při úniku do kanalizace nebo do odpadních vod dochází ke vzniku žíravých směsí.
Více zde
  • Bezbarvý plyn se štiplavým zápachem,
  • při uvolnění plynu se tvoří mlha těžší než vzduch a vzniká leptavá jedovatá směs (vytváří se žíravá kyselina siřičitá),
  • při úniku do kanalizace nebo do odpadních vod vznikají nad hladinou silně dráždivé páry.
  • Velmi nebezpečná látka!
Více zde
  • Bezbarvý plyn s nepříjemným zápachem po zkažených vejcích, ačkoliv ve velmi vysokých nebezpečných koncentracích může být bez zápachu,
  • při úniku se tvoří chladné mlhy těžší než vzduch a mlhy jedovatých výbušných směsí,
  • je to mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách,
  • hořením vzniká velmi jedovatý oxid siřičitý.
  • Velmi nebezpečná látka!
Více zde
  • Bezbarvý plyn bez chuti a zápachu,
  • tvoří jedovaté výbušné směsi lehčí než vzduch,
  • mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách.
  • Velmi nebezpečná látka!
Více zde
  • Bezbarvý plyn bez zápachu, bezbarvá kapalina, sněhobílá látka – podle tlaku a teploty,
  • kapalina přechází velmi rychle do plynného stavu za tvorby  velkého množství studené mlhy, která je těžší než vzduch,
  • suchý led se vypařuje pomalu, přičemž se tvoří studená mlha.
  • Nebezpečná látka!
Více zde
  • Bezbarvá kapalina se štiplavým silně dráždivým zápachem,
  • ve vodě rozpustný za vzniku roztoku stejného štiplavého zápachu,
  • hořlavý, výbušný, při termickém rozkladu může dojít ke vzniku nebezpečných hořlavých plynů nebo výparů. Možnost uvolňování oxidu uhelnatého
  • páry jsou těžší než vzduch, šíří se při zemi a shromažďují se v nízko položených či uzavřených prostorech (kanalizace, sklepy, nádrže),
  • tvoří dráždivé a výbušné směsi, nebezpečí exploze výparů uvnitř, venku nebo v kanalizaci,
  • Nebezpečná mimořádně hořlavá látka, snadno vznětlivá při všech teplotách!
Více zde
  • Bezbarvý plyn se zápachem po hořkých mandlích,
  • kyselina kyanovodíková (roztok HCN ve vodě) je bezbarvá kapalina se zápachem po hořkých mandlích,
  • je nutno zabránit jakémukoli styku s parami i kapalinou,
  • páry jsou velmi snadno zápalné a se vzduchem tvoří výbušné směsi,
  • vzplanutí může nastat působením horkých povrchů, jisker nebo otevřeného ohně,
  • při zahřátí látky existuje možnost polymerace s nebezpečím exploze
  • při úniku látky do kanalizace nebo odpadních vod hrozí nebezpečí výbuchu a vzniku velmi jedovatých směsí s vodou a se vzduchem.
  • Mimořádně nebezpečná látka!
Více zde
  • Bezbarvá až lehce hnědá žíravá kapalina olejovité konzistence, která způsobuje těžké poleptání
  • dobře rozpustná ve vodě, tvoří žíravé roztoky,
  • kapalina je silně kyselá i ve zředěných roztocích,
  • reaguje velmi prudce s vodou za značného vývinu tepla,
  • při zahřátí tvoří s vodní párou ve vzduchu silné mlhy, které dráždí dýchací orgány,
  • škodlivá pro vodní organismy,
  • Velmi silná žíravina!
Více zde

Únik nebezpečných chemických látek

Havárie s únikem nebezpečných látek

K úniku nebezpečných chemických látek může dojít z různých důvodů, a to především:

  • následkem působení člověka: havárie způsobená ve výrobě, při skladování nebo nehodou při přepravě nebezpečné látky,
  • vlivem přírodních účinků: k úniku látek dojde vlivem povodně, větru, sesuvem půdy apod.,
  • při teroristických útocích,
  • následkem válečných operací.

K úniku nebezpečných látek tak může dojít prakticky všude. Potenciálně nebezpečné jsou tedy nejen průmyslové výroby a sklady chemických látek, ale i vodárny, koupaliště, nemocnice, benzínové stanice, mrazírny atd. Únik nelze vyloučit ani z potrubí a ze skládek.

Objekty, nakládající s nebezpečnými chemickými látkami, představují v případě havárie velké riziko pro okolí.

Šíření nebezpečných látek při úniku

Při úniku nebezpečných látek vzniká nebezpečný prostor, kam unikla nebezpečná látka v ohrožující koncentraci vlivem šíření nebezpečného oblaku. Jeho velikost je úměrně závislá na množství uniklé látky, její toxicitě a fyzikálních vlastnostech. Velikost a tvar nebezpečného prostoru je závislý na vnější teplotě, směru a rychlosti přízemního větru. Na šíření nebezpečného prostoru má vliv členitost terénu, zástavba, porost terénu. Hlavní směr šíření nebezpečného oblaku odpovídá směru proudění větru. Ten lze orientačně určit podle pohybů porostu, směru šíření kouře z komínů.

Většina nebezpečných látek ve fázi plynu a par je těžší než vzduch, a proto nebezpečné látky vnikají do podzemních prostorů, sklepů budov a kanalizačních systémů, kterými se šíří dále.

Zásady chování při vzniku nehody při přepravě nebezpečných látek

V případě, že se jako řidič stanete svědkem dopravní nehody spojené s únikem nebezpečné látky:

  • okamžitě uzavřete okna,
  • vypněte větrání a klimatizaci,
  • opusťte s vozidlem nebezpečný prostor,
  • volejte tísňovou linku 112 nebo 150,
  • při volání na tísňovou linku nahlaste také čísla, která jsou vyznačena na oranžové tabulce .

Dbejte však na své bezpečí, volejte z dostatečné vzdálenosti od místa nehody!

Pokud nejsou tato čísla patrná z bezpečné vzdálenosti, k místu se nepřibližujte!

Zásady chování při vzniku havárie s únikem nebezpečné látky

Jaderné elektrárny na území ČR

Na území České republiky jsou v tuto chvíli v provozu dvě jaderné elektrárny:

  • Temelín v Jihočeském kraji
  • Dukovany v Kraji Vysočina

Více informací o českých jaderných elektrárnách lze nalézt ZDE (jaderná elektrárna Temelín) a ZDE (jaderná elektrárna Dukovany).

Zóna havarijního plánování

V okolí jaderných elektráren jsou vymezeny tzv. zóny havarijního plánování.

Zóna havarijní plánování je oblast, pro kterou se plánují a připravují neodkladná ochranná opatření (ukrytí, jódová profylaxe, evakuace) a další opatření ochrany obyvatelstva.

  • její velikost stanoví Státní úřad pro jadernou bezpečnost,
  • jde o kružnici s poloměrem 13 km (jaderná elektrárna Temelín) a 20 km (jaderná elektrárna Dukovany) 

Lidé žijící, pracující nebo studující v zóně havarijního plánování jsou poučeni o tom, co mají v případě radiační havárie dělat. Každá domácnost má k dispozici příručku o chování v případě radiační havárie. Každá osoba má k dispozici tablety jodidu draselného pro zajištění jódové profylaxe.

Radiační havárie

Radiační havárie je událost, při které může dojít nebo již došlo k úniku radioaktivních látek z jaderné elektrárny do životního prostředí a hrozí poškození zdraví obyvatel a životního prostředí.

Radioaktivní látky se šíří vzduchem a podle charakteru počasí (směr a rychlost větru, srážky, teplota) se postupně usazují v okolí jaderné elektrárny. Dochází tím ke kontaminaci povrchu země, budov, rostlin, povrchové vody apod. Koncentrace radioaktivních látek se snižuje se vzdáleností od místa havárie v závislosti na počasí a množství uniklé radioaktivní látky.

Člověk může být radioaktivní látkou kontaminován buď vnějším ozářením (zasažením povrchu těla při styku s kontaminovaným prostředím) nebo vnitřním ozářením (vdechnutím kontaminovaného vzduchu, požitím kontaminovaných potravin nebo vody). Proto je cílem všech ochranných opatřeních zamezit kontaktu s radioaktivní látkou.

Zásady chování při radiační havárii

  • Při vzniku radiační havárie budete varováni sirénou,
  • pokud se nacházíte v zóně havarijního plánování, neprodleně se po zaznění varovného signálu ukryjte v nebližší stabilní budově (pokud se v budově již nacházíte, neopouštějte ji),
  • ukrytí je nejúčinnější opatření, které můžete provést,
  • dále postupujte podle článku ukrytí v případě radiační havárie,
  • pokud se nacházíte mimo zónu havarijního plánování, není nutné se ukrývat, nicméně počítejte s možným omezením z důvodu probíhajících záchranných prací (uzávěry, častý průjezd záchranářů, evakuace z obyvatel ze zóny havarijního plánování).